Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Golden retriever /GR/ - Zlatý retrívr
 
Galerie šampionů a vítězů
Chovní psi
Chovné feny
/KCHLS/

Obrazek

Standard FCI č. 111 e (24. června 1987)

Země původu: Velká Británie
Celkový vzhled: symetrický, vyvážený, statný, vyrovnaného pohybu, má laskavý výraz.
Charakteristika: poslušný, inteligentní a vyjadřuje přirozenou pracovní schopnost.
Povaha: laskavý, přátelský a důvěřivý.
Hlava a lebka: vyvážená a dobře stavěná, lebka široká, bez hrubých rysů, dobře sedí na krku, čenich je dobře vyvinutý, široký a hluboký. Délka nosní části je přibližně rovna délce části lebeční, nos je černý.
Oči: temně hnědé, dobře posazené do stran, tmavá víčka.
Uši: střední velikosti, zavěšené přibližně v rovině očí.
Morda: silné čelisti, které mají dokonalý, pravidelný a úplný nůžkový skus, to znamená, že horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a rostou rovně z čelistí.
Krk: dostatečně dlouhý, suchý a svalnatý.
Přední končetiny: jsou rovné s dokonalým kostěným podkladem, ramena dobře přiléhají, má dlouhé lopatky se stejně dlouhým ramenem, což umisťuje končetiny pod tělo. Loketní klouby jsou pevné.
Trup: vyvážený, dobře svázaný, hrudník je prostorný a hluboký. Žebra jsou dlouhá, pružná, hřbet pevný, rovný.
Zadní končetiny: bedra a končetiny jsou silné a svalnaté, dobře utvářená stehna a lýtka, dobře zaúhlené kolenní klouby. Hlezna jsou rovná. Při pohledu zezadu nevytáčejí se ani dovnitř ani ven. Zásadně nežádoucí je kravský postoj.
Tlapy: kulaté, kočičí.
Oháňka: nasazena a nesena ve výši hřbetu, délkou dosahuje ke hleznu, bez kadeře nebo zakroucení na špičce.
Pohyb: živý a energický. Pohyb předních i zadních končetin je přímý a pravidelný. Krok je dlouhý, bez náznaků nepravidelného pohybu předních končetin.
Osrstění: hladké nebo mírně zvlněné s dobrou podsadou, nepropustnou pro vodu.
Zbarvení: jakýkoliv odstín zlaté nebo krémové, nikdy ne červené či mahagonové. Několik bílých chloupků je přípustné pouze na předhrudí.
Velikost: kohoutková výška psů je 56 - 61 cm, fen 51 - 56 cm.
Vady: jakékoliv odchylky od výše uvedených bodů musí být považovány za vady a jejich závažnost musí být vztahována podle stupně projevu vzhledem ke standardu.
Poznámka: psi musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.

  Historie plemene

Toto plemeno je druhým nejrozšířenějším plemenem retrieverů v České republice. Zlatý retriever je plemeno poměrně mladé a o jeho přesném původu se stále diskutuje. V padesátých letech 19. století se o jeho rozvoj zasloužil lord Tweedmouth. Použil pravděpodobně žlutého retrievera s vlnitou srstí a dnes již neexistujícího tweed water španěla, později použil také irské setry a pískově zbarvené bladhaundy. Výsledkem byl pes s vynikajícími povahovými vlastnostmi, vrozenou chutí k přinášení a s výborným čichem.
V České republice se plemeno zlatého retrievera chová od roku 1981. Do Čech přivezl pan Hylmar z Nové Paky první dva jedince z Holandska, fena se jmenovala Siti v.N. Kadiek a pes Eros. Tento holandský pár se stal základem chovu golden retrievera u nás a oba jako typičtí představitelé svého plemene byli povahově i exteriérově vynikající.
Dalším významným importem byli z Maďarska dovezený pes Balatonnagybereki Apó Rip a z Jugoslávie dovezená fena Rowera Heksa. Tito dva jedinci však už nedosahovali kvalit svých předchůdců. Další import pocházel též z Jugoslávie a byl jím interšampion Glenn Wesljarski. Tento pes vzbudil mezi chovateli zlatých retrieverů značný rozruch. Někteří tvrdili, že je to pes zlý, agresivní a přisuzovali mu i jiné špatné vlastnosti. Glenna jsem velmi dobře znal, byl to pes, který mnohokrát změnil majitele, ale v mém majetku nikdy nebyl. U pana Janků ve Vydří u Jindřichova Hradce jsem se s ním mnohokrát sešel a řekl bych, že to byl pes velmi měkký. Nikdy mi nic neudělal, a stejně tak nikomu jinému, kdo přišel Janků navštívit. Glenn byl v exteriéru vynikající a jeho přínos pro chov zlatých retrieverů v České republice můžeme hodnotit pouze pozitivně.
Ze Švýcarska byla dovezena další fena Harmony of Chivas, ale tato velice krásná fena se bohužel v našem chovu neuplatnila. Myslím si, že je to pro český chov velká škoda, určitě by byla pro jeho rozvoj velkým přínosem. Ve stejné době se k nám dostala fena z Kanady, která byla jednou nakryta a měla dvě štěňata (oba psy). Problém byl ale ten, že oběma jejím potomkům chyběly tři zuby.
Na začátku roku 1989 jsme přivezli ze Švýcarska psa jménem Dorion Belaja a fenu Dyce Belaju. Dorion Belaja ( dnes šampion ČR) byl nasvětové výstavě čtvrtý v I. ceně a významně se uplatnil v chovu zlatého retrievera v České republice. Výborná fena Dyce Belaja je zase zakladatelkou linie zlatého retrievera z chovných stanic „Vlčí luka" a „Vlčí step“. Po roce 1989 nastala stejná situace jako u chovu labradorských retrieverů, protože bylo dovezeno více psů i fen z ciziny, ale teprve čas ukáže, jaké kvality tito psi dosahují.
ing. Jan Kubeš